Domů21.05.2008
lucha de gigantes
moje maturita: světová avantgarda, relativita, hispanoamerická novela, sokrates a platón. za čtyři jedničky, což nemůžu pochopit.
deja de engaňar, no quieras ocultar
que has pasado sin tropezar
monstruo de papel, no sé contra quién voy
o es que acaso hay alguien más aquí
v hloubětínském bazénu je slaná voda, na jejíž hladině se odráží venkovní stromy. taky je tam ticho a pak už nikdo. dneska to dobře odráželo parciální vakuum vzniklý v mý hlavě. a v mym životě. včera jsem byla šťastná a dneska jsem taky, akorát se mi pořád chce brečet. prší ve mě. tak teda fajn, a co teď? vzduchoprázdno. nedokážu se odříznout, uzavřít tak rázně období, který bylo tak intenzivní, jako už nejspíš nikdy nic nebude... a věci, který si teď potřebuju dořešit, ty zásadní detaily, který se staly v posledních dvou týdnech, jsou asi zčásti proto, že nechci odejít jen tak a neohlížet se.
včera mi několik lidí říkalo, jak jsem úžasná a podobně. připadala jsem si jako podvodnice, jako největší pokrytec. v čem že je ta zkouška dospělosti? v psychický odolnosti, v zodpovědnosti, nebo právě v nějaký "morálce"? a nejspíš mám přehaný sklony k dramatizaci, nejspíš se teď zrovna chovám úplně nejvíc nepochopitelně. ale je to TAK STRAŠNĚ DIVNÝ.
en el mundo descomunal
siento mi fragilidad
v hloubětínskym bazénu jsou na zdech věšáčky a u nich nápisy dívky liché, dívky sudé, chlapci liché, chlapci sudé. úplně jsem to nepochopila a toho, že moje igelitka je samozřejmě v sekci lichých dívek, jsem si všimla až zpětně.